|
|
Strategie práce s obecně geografickou mapou jako zdrojem informací
Trokšiar, David
Diplomová práce se zabývá tématem mapových dovedností, v jejichž rámci byly hlavním předmětem zájmu strategie používané při analýze mapy. Vhodným druhem mapy pro studii byla ve školních atlasech běžná obecně-geografická mapa. Cílem této studie je zhodnotit dovednost analýzy obecně-geografické mapy z hlediska dimenzí strategií, tj. repertoáru, distribuci, efektivitě a přizpůsobivosti. Vzorek 20 studentů středních škol absolvoval experiment s oční kamerou, který se skládal z testu a dotazníku. Data z oční kamery byla kvalitativně i kvantitativně zpracována tak, aby bylo možné získat informace o každé z dimenzí strategií. Výsledky prokázaly rozmanitost repertoáru používaných strategií při analýze obecně- geografické mapy a současně poukázaly i na nejčastěji vybírané strategie. Studenti v některých případech používali v rámci řešení jedné úlohy více strategií a v rámci jejich distribuce byly zjištěny nejfrekventovanější kombinace strategií. Efektivita strategií byla hodnocena na základě úspěšnosti řešení a délky trvání strategií, která je ovlivněna typem prvků, respektive obsahem, se kterým studenti pracovali. Data také prokázala schopnost studentů přizpůsobit se typu úlohy vložením dalších potřebných prvků do použité strategie nebo využít strategie jiného typu. Technologie oční kamery se prokázala...
|
|
|
Možnosti využití virtuální reality ve výuce zeměpisu
Sojková, Kamila ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Bakalářská práce je obsahově zaměřena na implementaci virtuální reality do výuky zeměpisu. Jejím cílem je získat hlubší poznání o možnostech a popřípadě i slabinách využití konceptu virtuální reality ve výuce zeměpisu na všeobecně vzdělávacích školách. Práce má podobu systematické rešerše. Výběr studií je proveden na základě předem stanovených klíčových slov, a to v dostupných relevantních odborných zahraničních i českých pracích. Prostřednictvím rešerše publikací teoretického, metodického a výzkumného charakteru chceme shrnout dosavadní poznání o metodice výuky zeměpisu s použitím virtuální reality a o výzkumech zacílených na tuto problematiku. Klíčová slova: virtuální realita, druhy virtuální reality, vzdělávání, vzdělávání a informační technologie, výuka zeměpisu
|
|
|
Geologická mapa jako zdroj studentských otázek
Flašar, Jan ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Metoda výzkumu "studentských otázek" neboli "student generated questions" (SGQ) je metodou, kterou můžeme zkoumat způsob chápání a řešení problému, např. prostřednictvím práce s mapou. Forma, četnost, typ atd. pokládaných otázek může pomoci analyzovat nejen řešené téma, ale můžeme prozkoumat i rozdíly v chápání a způsobu přemýšlení u jednotlivých skupin respondentů. V rámci této práce byly zkoumány otázky, které si kladou studenti gymnázia při práci s geologickou mapou Česka a lokální geologickou mapu (mapou Prahy). Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda se otázky pokládané studenty liší mezi jednotlivými skupinami respondentů (podle věku, pohlaví, ročníku atd.) a zda se liší u jednotlivých typů map. Získané otázky byly rozřazeny do kategorií a byla zjišťována frekvence otázek v různých těchto kategoriích. Dále byly jednotlivé otázky přiřazeny k odpovídajícím mapovým dovednostem, které jsou nezbytné pro formulaci otázky. Bylo zjištěno, že mladší studenti výrazně více pokládají otázky týkající se mapového zobrazení; zatímco starší studenti se zajímají i o geologický obsah a způsob vzniku mapy. Také se projevil rozdíl mezi mapou Česka a Prahy. Z mapy Česka dokázali studenti získat mnohem více informací, poznatky analyzovali a interpretovali a kladli více otázek odpovídající vyšším úrovním mapových...
|
|
|
Strategie práce s obecně geografickou mapou jako zdrojem informací
Trokšiar, David ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Marada, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem mapových dovedností, v jejichž rámci byly hlavním předmětem zájmu strategie používané při analýze mapy. Vhodným druhem mapy pro studii byla ve školních atlasech běžná obecně-geografická mapa. Cílem této studie je zhodnotit dovednost analýzy obecně-geografické mapy z hlediska dimenzí strategií, tj. repertoáru, distribuci, efektivitě a přizpůsobivosti. Vzorek 20 studentů středních škol absolvoval experiment s oční kamerou, který se skládal z testu a dotazníku. Data z oční kamery byla kvalitativně i kvantitativně zpracována tak, aby bylo možné získat informace o každé z dimenzí strategií. Výsledky prokázaly rozmanitost repertoáru používaných strategií při analýze obecně- geografické mapy a současně poukázaly i na nejčastěji vybírané strategie. Studenti v některých případech používali v rámci řešení jedné úlohy více strategií a v rámci jejich distribuce byly zjištěny nejfrekventovanější kombinace strategií. Efektivita strategií byla hodnocena na základě úspěšnosti řešení a délky trvání strategií, která je ovlivněna typem prvků, respektive obsahem, se kterým studenti pracovali. Data také prokázala schopnost studentů přizpůsobit se typu úlohy vložením dalších potřebných prvků do použité strategie nebo využít strategie jiného typu. Technologie oční kamery se prokázala...
|
|
|
Geoinformatika ve středoškolském kurikulu
Král, Luboš
Tato dizertační práce se zabývá tématem geoinformatiky ve výuce na středních školách. Předmětem zájmu jsou především geografické informační systémy (GIS) a Dálkový průzkum Země (DPZ) a jejich implementace do středoškolského kurikula. Aplikace a výzkum v této oblasti je v centru zájmu Komise geografického vzdělávání Mezinárodní geografické unie (IGU). Výsledky ze zahraničí totiž ukazují, že GIS má velký potenciál v učení geografickým konceptům, znalostem a formování hodnot žáků a umožňuje efektivněji řešit otázky založené na analýze dat v problémově založeném vyučování. Hlavním cílem práce je zjistit současný stav zapojení geoinformatiky do výuky na středních školách a identifikovat skutečnosti, které napomohou tento stav dále rozvíjet ve všech rovinách kurikula (projektovém, realizovaném a dosaženém). Za účelem dosažení tohoto obecného cíle jsou v dizertační práci zvoleny pro jednotlivé roviny kurikula následující cíle: 1. V rovině projektové se zabýváme dvěma otázkami. Zaprvé, jakým způsobem je geoinformatická problematika prezentována ve vybraných kurikulárních dokumentech. Zadruhé, které geoinformatické dovednosti by si měli osvojit žáci středních škol v Česku. Hlavní metodou je obsahová analýza vybraných kurikulárních dokumentů. 2. V rovině realizační zjišťujeme, jakým způsobem a v jakém...
|
|
|
Práce s mapou v závislosti na matematických dovednostech žáků
Švubová, Kateřina ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Řezníčková, Dana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se řadí mezi studie věnující se problematice mapových dovedností. Zaměřuje se na dovednost práce s tematickými mapami - konkrétně kartogramem a kartodiagramem - a hledá odpovědi na otázky ohledně míry vlivu matematických dovedností a znalostí právě na tyto mapové dovednosti. Hlavním cílem této práce je pomocí didaktického testu mapových a matematických dovedností podrobně prozkoumat korelaci těchto dvou proměnných a vliv úspěšnosti v dané matematické dovednosti v matematické části testu na úspěšnost v otázkách v mapové části testu tyto dovednosti využívající. V teoretické části práce byly podrobně analyzovány a vymezeny matematické dovednosti, které uživatel tematické mapy potřebuje pro správnou práci s ní. Vzhledem k tomu, že pro různé kartografické vyjadřovací metody jsou klíčové jiné matematické dovednosti, byl vytvořen podrobný seznam těchto dovedností pro čtyři nejvyužívanější vyjadřovací metody - metodou liniových znaků, plošných znaků, kartogram a kartodiagram. Hlavní část práce se potom věnuje plošnému testování mapových a matematických dovedností mezi žáky devátých tříd základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. V mapové části test ověřuje čtení, analýzu a interpretaci kartogramu a kartodiagramu, v druhé části potom matematické dovednosti...
|
|
|
Geoinformatika ve středoškolském kurikulu
Král, Luboš ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Herber, Vladimír (oponent) ; Hofmann, Eduard (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá tématem geoinformatiky ve výuce na středních školách. Předmětem zájmu jsou především geografické informační systémy (GIS) a Dálkový průzkum Země (DPZ) a jejich implementace do středoškolského kurikula. Aplikace a výzkum v této oblasti je v centru zájmu Komise geografického vzdělávání Mezinárodní geografické unie (IGU). Výsledky ze zahraničí totiž ukazují, že GIS má velký potenciál v učení geografickým konceptům, znalostem a formování hodnot žáků a umožňuje efektivněji řešit otázky založené na analýze dat v problémově založeném vyučování. Hlavním cílem práce je zjistit současný stav zapojení geoinformatiky do výuky na středních školách a identifikovat skutečnosti, které napomohou tento stav dále rozvíjet ve všech rovinách kurikula (projektovém, realizovaném a dosaženém). Za účelem dosažení tohoto obecného cíle jsou v dizertační práci zvoleny pro jednotlivé roviny kurikula následující cíle: 1. V rovině projektové se zabýváme dvěma otázkami. Zaprvé, jakým způsobem je geoinformatická problematika prezentována ve vybraných kurikulárních dokumentech. Zadruhé, které geoinformatické dovednosti by si měli osvojit žáci středních škol v Česku. Hlavní metodou je obsahová analýza vybraných kurikulárních dokumentů. 2. V rovině realizační zjišťujeme, jakým způsobem a v jakém...
|
|
|
Geoinformatika ve středoškolském kurikulu
Král, Luboš
Tato dizertační práce se zabývá tématem geoinformatiky ve výuce na středních školách. Předmětem zájmu jsou především geografické informační systémy (GIS) a Dálkový průzkum Země (DPZ) a jejich implementace do středoškolského kurikula. Aplikace a výzkum v této oblasti je v centru zájmu Komise geografického vzdělávání Mezinárodní geografické unie (IGU). Výsledky ze zahraničí totiž ukazují, že GIS má velký potenciál v učení geografickým konceptům, znalostem a formování hodnot žáků a umožňuje efektivněji řešit otázky založené na analýze dat v problémově založeném vyučování. Hlavním cílem práce je zjistit současný stav zapojení geoinformatiky do výuky na středních školách a identifikovat skutečnosti, které napomohou tento stav dále rozvíjet ve všech rovinách kurikula (projektovém, realizovaném a dosaženém). Za účelem dosažení tohoto obecného cíle jsou v dizertační práci zvoleny pro jednotlivé roviny kurikula následující cíle: 1. V rovině projektové se zabýváme dvěma otázkami. Zaprvé, jakým způsobem je geoinformatická problematika prezentována ve vybraných kurikulárních dokumentech. Zadruhé, které geoinformatické dovednosti by si měli osvojit žáci středních škol v Česku. Hlavní metodou je obsahová analýza vybraných kurikulárních dokumentů. 2. V rovině realizační zjišťujeme, jakým způsobem a v jakém...
|
|
|
Příprava hodin zeměpisu: možnosti učitelského webu
Weiss, Tomáš ; Král, Luboš (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Přestože je příprava výuky důležitou součástí učitelské profese, tak se jí v poslední době věnuje málo výzkumu. Tato diplomová práce studuje způsob přípravy zeměpisné výuky v Česku s důrazem na po- užívání internetových zdrojů. Na základě výzkumu navrhuje kritéria pro vytvoření ideálního geografic- kého webu pro učitele. Sběr dat probíhal zaprvé formou on-line dotazníkové šetření náhodně vybra- ných gymnaziálních učitelů (n = 72) a zadruhé formou semi-strukturovaných rozhovorů (n = 6). Práce ukazuje, že příprava výuky je v mnoha ohledech velmi individuální. Obecně pedagogové své přípravy zásadně nemění, začátek učitelské praxe je tak pro další směřování výuky naprosto zásadní. Průměrně pedagogové přípravě věnují zhruba čtvrtinu pracovní doby a práce nenašla žádnou souvislost mezi délkou přípravy a věkem učitelů nebo délkou jejich praxe. Dále bylo zjištěno, že všichni sledovaní uči- telé používají při přípravě výuky internetové zdroje, a to hlavně k hledání aktuálních informací. Nejnavštěvovanější jsou webové stránky nabízející mapy a stránky internetových encyklopedií (pře- devším Wikipedie). Ideální geografický web by měl nabízet primárně nápady na aktivity ve výuce, o plně připravené vyučovací hodiny je pak mezi učiteli malý zájem. Budoucí výzkum by se měl zaměřit na to, jakým způsobem se mění příprava...
|
|
|
Průřezové téma "Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech" z pohledu zeměpisu na 2. stupni ZŠ
ŠVECOVÁ, Petra
Hlavním cílem diplomové práce je bližší analýza průřezového tématu ?Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech? na 2. stupni ZŠ z pohledu zeměpisu. První část práce se zabývá postavením a významem tohoto průřezového tématu v RVP ZV, především s důrazem na zeměpisné vzdělávání, a shrnuje dosavadní zkušenosti s jeho výukou jednak na pilotních základních školách a také podle výsledků dotazníkového šetření na základních školách v místě mého bydliště. Ve druhé části diplomové práce navrhuji vlastní přístup k výuce průřezového tématu ?Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech? na 2. stupni ZŠ z pohledu učitele zeměpisu s ohledem na nové tendence ve vzdělávání. Učební materiál je koncipován do podoby pracovní učebnice a pro vyučující je také k dispozici metodická příručka propojená s touto učebnicí.
|
host ::
RSS.